Daň z nabytí nemovitosti, věci nemovité

 

Předmětem daně z nabytí nemovitosti je úplatné nabytí vlastnického práva k nemovitosti.

 

 

Kdo je poplatníkem?

Poplatníkem je nabyvatel (kupující).

 

V případech, kdy se nejedná o nabytí vlastnického práva koupí či směnou (např. dědictví, vydržení, exekuce, insolvence), je poplatníkem daně nabyvatel.

 

Manželé plní daňovou povinnost společně a nerozdílně, finanční úřad ji tudíž může vymáhat po kterémkoli z nich. Co se týká přiznání k dani, to může podat kterýkoli z manželů.

 

 

Rozšířil se okruh předmětů z daně.

 

Na rozdíl od dřívější daně z převodu nemovitosti se daň z nabytí nemovitosti odvádí také z vyčlenění nebo nabytí nemovitosti do svěřenského fondu.

 

Nabytí stavby, která se stane součástí pozemku a která byla součástí práva stavby, samostatnou nemovitou věcí nebo neoprávněně zřízena na tomto pozemku, zákon rovněž považuje za nabytí vlastnického práva k nemovitosti a tudíž se na ni vztahuje tato daň.

 

 

Co je od daně osvobozeno?

 

Od daně je osvobozeno první úplatné nabytí vlastnického práva k

 

* novostavbě

* novému bytu

* novému bytu vzniklému přístavbou, nástavbou nebo úpravou

* pozemku nebo právu stavby, jejichž součástí je nová stavba rodinného domu

 

Podmínkou je, že k nabytí takového vlastnického práva dojde ve lhůtě 5 let od kolaudace.

 

 

V jaké lhůtě je třeba podat přiznání k dani?

 

Přiznání k dani je poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl proveden vklad v katastru nemovitostí.

 

 

Z čeho se daň vypočítává a v jaké výši?

 

Sazba daně je 4% ze základu daně.

 

Zákonné opatření stanovuje případy, kdy je základem daně výhradně cena zjištěná znalcem, a upravuje, kdy se za základ daně považuje výhradně zvláštní cena.

 

Novinkou je, že v některých případech není potřeba k přiznání k dani přikládat znalecký posudek. To se týká případů, kdy se jedná o prodej běžných typů nemovitostí určených k bydlení a rekreaci.

 

Základem pro výpočet daně je pak nabývací hodnota (sjednaná cena, kupní cena) nebo srovnávací daňová hodnota. Záleží na tom, která hodnota je vyšší – z té se daň počítá.

 

Srovnávací daňová hodnota činí 75 % směrné hodnoty (cena obvyklá v místě a ve srovnatelném časovém období pro nemovitosti srovnatelných parametrů – druh, účel, stáří, stav, vybavení, stavebně technické parametry, poloha). Výši ceny obvyklé stanoví finanční úřad.

 

Poplatník v přiznání k dani vyčíslí zálohu ve výši 4 % z kupní ceny a tuto zálohu uhradí. Následně finanční úřad stanoví výši obvyklé ceny, resp. srovnávací daňové hodnoty. Pokud bude vyšší než kupní cena, pak vyčíslí finanční úřad nedoplatek, který je poplatník daně povinen uhradit do 30 dnů od doručení daňového výměru.

 

Pokud poplatník s výší směrné hodnoty vyčíslené finančním úřadem nesouhlasí, může si nechat vypracovat znalecký posudek. Základem pro výpočet daně pak bude 75 % ceny zjištěné znalcem. I zde platí, že daň se počítá z vyšší částky. To znamená, že je-li kupní cena vyšší, než 75 % ceny zjištěné znalcem, pak je základem pro výpočet daně cena kupní. Náklady na znalecký posudek lze odečíst od základu daně.

Datum publikace: 15.6.2016


Více článků z kategorie Blog

Více článků z kategorie Blog



Kontakt: info@bezrealitky.net

Vyhledávání reality bez realitky:

 

Bez realitky